Stavba hodinkového strojku,
čištění kalibru a seřízení chodu

Buben s pérem: kde v hodinkách začíná pohyb

Všechno, co se ve strojku děje, má jediný zdroj energie — svinuté ploché pero uložené v bubnu. Natažením korunkou nebo prací rotoru se pero stočí a začne tlačit na vnitřní stěnu bubnu. Ozubení bubnu pak roztáčí soukolí. Rozdíl mezi hodinkami, které jdou celý den stejně, a hodinkami, které se během rezervy chodu rozcházejí, se často rozhoduje právě tady.

Pero neodevzdává sílu rovnoměrně. Čerstvě natažené je výrazně silnější než na konci rezervy chodu, a pokud strojek nemá žádnou kompenzaci, projeví se to na amplitudě setrvačky. Proto se v dílně dívá nejen na to, zda hodinky jdou, ale i na to, jak se chovají po dvaceti čtyřech hodinách od natažení.

Buben je také místo, kde se nejvíc pozná stáří servisu. Zaschlé mazivo na stěně bubnu, zdeformovaný závěsný konec péra nebo pero, které si „pamatuje“ tvar staré vinutí, se projeví krátkou rezervou chodu a nízkou amplitudou. Vizuálně přitom hodinky vypadají naprosto v pořádku.

Na čem u bubnu záleží

• Stav a pružnost hlavního péra, včetně tvaru vinutí po vyjmutí z bubnu
• Čistota vnitřní stěny bubnu a víčka
• U automatů kluzná spojka a její schopnost prokluzovat při plném natažení
• Vůle čepů bubnu v platině a mostu
• Rovnoměrnost chodu mezi plným natažením a koncem rezervy

Krok a setrvačka: dávkování energie po malých porcích

Krok je rozhraní mezi soukolím, které chce běžet volně, a setrvačkou, která kmitá vlastním rytmem. Kotva střídavě uvolňuje krokové kolo a zase ho zadržuje, a při každém uvolnění předá setrvačce krátký impuls. Setrvačka s vláskem si udržuje periodu kmitu; krok jí jen doplňuje energii ztracenou třením a odporem vzduchu.

Kvalita tohoto předání se pozná na amplitudě. Nízká amplituda znamená, že setrvačka nedostává dost energie nebo že jí něco brání — může jít o zaschlé mazivo na paletových kamenech, o problém v soukolí, o nedostatečný moment péra nebo o vlásek, který se někde dotýká. Rozlišit tyto příčiny je podstatná část diagnostiky.

Vlásek je nejcitlivější díl celého strojku. Musí být plochý, soustředný, s rovnoměrnými mezerami mezi závity a s koncem správně vedeným do koncovky. Sebemenší dotyk pinzetou na nesprávném místě dokáže vlásek trvale zdeformovat, a chod pak nejde srovnat žádnou regulací.

Co se sleduje u kroku

• Amplituda ve svislé i vodorovné poloze
• Souměrnost kmitu — rozdíl mezi oběma polovinami cyklu
• Volný pohyb kotvy mezi dorazy bez váznutí
• Plochost a soustřednost vlásku, žádný dotyk se sousedními díly
• Stav paletových kamenů a jejich usazení v kotvě

Rozebrání a čištění kalibru

Rozebrání strojku je hlavně otázka pořádku. Díly se pokládají v pořadí, v jakém byly sejmuty, do oddělených misek nebo do zásobníku s víčkem, aby nezůstaly volně na stole. Šrouby se od sebe liší někdy jen o desetinu milimetru, a jakmile se smíchají, ztrácí se čas jejich zpětným tříděním.

První krok je vždy uvolnění napětí hlavního péra. Rozebírat natažený strojek znamená riskovat, že se soukolí prudce roztočí a poškodí zuby nebo čepy. Teprve pak přichází na řadu setrvačka, kotva, mosty a soukolí.

Čištění zbavuje díly starého maziva, oxidů a usazenin. Podstatné je, že po čištění musí být díly opravdu suché a zbavené zbytků kapaliny; jinak nové mazivo nedrží tam, kde má. Vlásek se setrvačkou i některé díly s nalepenými kameny se ošetřují opatrněji než zbytek strojku, protože agresivní lázeň jim může uškodit.

1. Uvolnit napětí péra a sejmout ručičky, číselník a kolečka datumu.
2. Vyjmout setrvačku, poté kotvu — v tomto pořadí, aby soukolí nezůstalo bez zábrany pod tlakem.
3. Sejmout mosty a vyndat kola; každý šroub uložit odděleně.
4. Rozebrat buben, vyjmout pero a posoudit jeho tvar.
5. Vyčistit, důkladně vysušit a prohlédnout každý díl pod lupou před montáží.
6. Skládat zpět v opačném pořadí, průběžně kontrolovat volný chod soukolí.

Seřizování chodu a polohové odchylky

Chod se seřizuje až tehdy, když je strojek mechanicky v pořádku. Regulace je poslední krok, ne náhrada za opravu. Posunutím regulační páčky se mění účinná délka vlásku a tím i perioda kmitu; jemné doladění se dělá po malých krocích a s odstupem, protože strojek potřebuje čas, než se chod ustálí.

Hodinky ale nejdou v každé poloze stejně. Ve vodorovné poloze spočívají čepy setrvačky na plošce kamene, ve svislé na jeho boční stěně — tření je jiné a amplituda se mění. K tomu se přidává vliv gravitace na vlásek, který se ve svislých polohách deformuje jinak než ve vodorovných. Rozdíl mezi polohami je proto normální jev, otázkou je jen jeho velikost.

Praktický postup je měřit v několika polohách a hledat vzorec, ne jedno číslo. Když se odchylky mezi svislými polohami výrazně liší, ukazuje to obvykle na vlásek nebo na centrování setrvačky. Když se liší vodorovné polohy od svislých více, než je obvyklé, bývá příčina v čepech, kamenech nebo v amplitudě.

Polohy, ve kterých se běžně měří

• Číselníkem nahoru
• Číselníkem dolů
• Korunkou dolů
• Korunkou doleva
• Korunkou nahoru

Měření má smysl opakovat po plném natažení i po delší době chodu. Hodinky, které jsou po natažení přesné a po dvaceti čtyřech hodinách výrazně zpožďují, mají obvykle problém s energií, ne s regulací.

Čistota pracoviště a boj s prachem

Prach je v hodinářské práci soupeř, který nikdy úplně nezmizí — dá se ale výrazně omezit. Vlákna z textilu, částice z papíru a zbytky z brusných prací se dostanou do strojku snadno a chovají se pak jako brusivo. Otevřený strojek by proto neměl zůstávat na stole nezakrytý ani na krátkou dobu.

Pomáhá jednoduchá disciplína: uklizený stůl bez zbytečných věcí, světlá podložka, na které je vidět i drobný díl, a průhledné kryty na rozpracované strojky. Textilie, které pouštějí vlákna, na stůl nepatří; stejně tak je lepší nefoukat na díly ústy, protože s dechem přichází vlhkost.

Druhá polovina problému je organizace. Když má každý díl své místo, nemusí se stůl prohledávat a nezvedá se prach. Zásobníky s víčkem, misky rozdělené podle skupin dílů a zvyk vracet nástroj po použití na stejné místo šetří víc času než jakékoli zrychlení práce.

Návyky, které omezí nečistoty

• Otevřený strojek držet pod krytem, kdykoli se na něm právě nepracuje
• Stůl otírat vlhkou utěrkou, ne suchým hadrem, který prach rozvíří
• Ruce mýt a odmašťovat před prací, ne až po ní
• Nesahat prsty na vyčištěné díly — jen pinzetou nebo v rukavicích
• Nástroje ukládat tak, aby se nedotýkaly maziv a mastnoty

Sklíčko, těsnění a kontrola vodotěsnosti

Pouzdro chrání strojek stejně jako mosty a platina. Sklíčko drží v pouzdře buď přesahem, těsnicím kroužkem, nebo lepidlem — a podle toho se také vyměňuje. Lisované sklíčko potřebuje přesně odpovídající průměr; sklíčko o desetinu milimetru menší může chvíli držet, ale první náraz nebo změna teploty jej uvolní.

Těsnění stárnou i tehdy, když se hodinky nenosí. Guma vysychá, ztrácí pružnost a ploští se v místě, kde byla stlačená. Při každém otevření pouzdra se proto těsnění prohlédne a v případě pochybností vymění; je to nejlevnější díl v celém procesu a zároveň ten, na kterém nejvíc záleží.

Deklarovaná vodotěsnost je vždy vlastností celého pouzdra, ne jediného dílu. Znamená to zavírací víko, sklíčko, korunku a tlačítka dohromady. Po servisu se těsnost ověřuje zkouškou — nejprve suchou, tlakovou, a teprve při vyhovujícím výsledku případně mokrou. Údaje uvedené na pouzdře přitom popisují stav při zkoušce, nikoli trvalou záruku, kterou by čas a opotřebení neovlivnily.

Před uzavřením pouzdra

• Zkontrolovat, zda těsnění není zkroucené, naříznuté nebo vyschlé
• Očistit drážku pouzdra od starého maziva a nečistot
• Nanést jen tenkou vrstvu maziva na těsnění, ne do závitu
• Ověřit, že sklíčko sedí rovně a bez mezery po celém obvodu
• Provést zkoušku těsnosti až po úplném sestavení, včetně korunky

Co na Paskorenuvi najdete

Projekt shromažďuje výkladové texty o mechanických hodinkách a o práci na nich. Materiály jsou psané tak, aby dávaly smysl i člověku, který strojek zatím jen pozoruje zezadu přes průhledné víko, a zároveň aby nebyly zjednodušené natolik, že by ztratily přesnost.

Publikujeme popisy jednotlivých uzlů strojku, postupy rozebírání a čištění, vysvětlení mazacích míst, výklad k seřizování chodu a polohovým odchylkám, praktické seznamy pro kontrolu před uzavřením pouzdra a přehledy nástrojů. Schémata jsou kreslená přímo pro tyto texty a slouží k vysvětlení principu.

Paskorenuvi nenabízí opravy ani jiné služby a neprodává nástroje ani díly. Popsané postupy jsou informační výklad; odpovědnost za zásah do konkrétních hodinek nese vždy ten, kdo jej provádí. U cenných nebo starých strojků má smysl se poradit s někým, kdo má odpovídající vybavení a zkušenost.